Kostel sv. Václava

Kategorie projektu - N

Marek Jan Štěpán / Atelier Štěpán s.r.o. architekt

Místo realizace

Sazovice, Zlínský kraj, Česká republika

Investor

Spolek pro výstavbu kostela sv. Václava v Sazovicích
Sazovice 182, 763 01 Sazovice

Dodavatel

Stavad s.r.o.
Martinice 134, 769 01 Holešov

Datum dokončení projektu

Květen 2017

Idea projektu

Myšlenka postavit kostel začala v Sazovicích vznikat ještě před druhou světovou válkou. Sazovičtí se k myšlence opět vrátili po roce 2000, založili Spolek pro stavbu kostela.
The idea to build the church in Sazovice occurs before the Second World War. After 2000, the idea returned and people from Sazovice founded the Association for the construction of the chhurch.

Popis projektu

Návrh kostela náš ateliér zpracoval od architektonické studie, přes dokumentaci pro správní řízení po realizační dokumentaci včetně interiéru a po autorský dozor.
The project started as an outline proposal, continued with documentation for building permition, detail design includind interior. The project ended with author's supervise.

Technické informace

Chtěl jsem stavbu co nejvíce odhmotnit. Když se na ni podíváte, aby byla jako něco lehkého, abstraktního, jasného a přirozeného. Aby vypadala spíše jako z papíru, než z cihel. Jako když vezmete kroužek papíru, naříznete jej a zářezy mírně odchýlíte, aby dovnitř pronikalo světlo.
Návštěvník tak hmotu a tloušťku stěn neuvidí – půlmetrové zdi se zužují do několika centimetrů a sbíhají se do jednoho bodu – jako papír. Světlo do prostorů kostela nepřivádí běžná okna, ale zářezy ve válci. Ty jsou zahnuty tak, aby dovnitř pronikalo boční odrážené světlo a klouzalo po měkkých křivkách. Světlo tak tvaruje vnitřní prostor kostela i prožitek příchozích. Průniky světla do stavby jsou dvojí - zeď se ohýbá směrem ven nebo dovnitř - což může být chápáno jako odraz mužského a ženského principu.
Hmotná slupka stavby a její tvarování předjímá svou formou ztišení vnitřní. Měkké a strohé křivky objemu stavby vytváří odhmotněný vnitřní prostor protknutý a tvarovaný světlem. Světlo se zde stává prvkem, který navozuje možnost neexistence rozhraní mezi smysly ověřitelným a tím co je za hranicí hmotné skutečnosti. Stavba svým měřítkem vychází z pražské kaple sv. Václava – kruhem opisuje její čtvercový půdorys. Odvolává se i svou válcovou hmotou k době sv. Václava, kdy se stavěly rotundy.
Interiér bude jednoduchý a čistý, aby návštěvníkům kostela přinesl pocit ztišení a klidu. Starší kostely jsou plné vizuálních informací – veškerý příběh je vepsán v obrazech, sochách, ve výzdobě. Třeba v baroku byl interiér kostela zcela pojednán, či popsán. Byl takovým komixovým příběhem, protože příchozí neuměli číst a život Ježíše, světců nebo Starý Zákon tady byl v různých podobách vyobrazen. Dnes jsou už lidé informacemi přehlcení, v kostele by proto měli vnímat jen čistotu prostoru a klid a uvědomovat si své nitro. Je zde prostor bez tototo vizuálního smogu - tedy jednoduchý, soustředěný, usebraný a čistý. Klidu i intimitě prostoru napomáhá světlo, které prostory osvětluje přes zářezy ve stěnách, zároveň ale z kostela není vidět na okolní svět. Z denního a přirozeného světla se zde stává světlo, které může nejen osvětlovat, ale také vnitřně osvěcovat. Jako hluboké poznání zprostředkované světlem.
Obětní stůl je zcela jednoduchého organického tvaru s dokonalým povrchem a symbolizuje Boží dotek (jak je známý např. ze Sixtinské kaple z Michelangelovy fresky).
I wanted to dematerialize the building. It looks like something light, abstract, bright and natural. It evokes more paper than brick. It’s like a ring of paper with cutting you push or pull to get more light inside.
Visitors don't perceive the thickness of the walls, because they taper from half meter to centimetre. The light coming through the cuts illuminate the space. It glides along the walls and shape the form. Penetrations of light into the building are twofold - wall bends outwards or inwards - that can be understood as reflecting the male and female principle.
Light becomes a factor which creates a lack of interface between what is verifiable by the senses, and what is beyond material world. The scale is based on Prague's chapel, the perimeter of the church is circumscribed the square of Prague's chapel. Its cylindrical mass refers to the time of St. Wenceslas, when rotundas were built.
The interior is simple and clean to bring a sense of quietness and peace. Older churches are full of visual information - the entire story is written in paintings, sculptures, in the decoration. For example interior in Baroque church was completely descriptive to give people an idea about Jesus life. People today are overload with information; the church should perceive only the purity of space and peace and realize your inner self. There is a space without personal identification visual smog - a simple, focused, and pure recollection.