Administrativní budova ve Strančicích

Kategorie projektu - N

Ing. arch. David Levačka Kraus / Architektura s.r.o. architekt

Místo realizace

Svojšovice 27, Strančice

Investor

Valnetis, a.s.

Dodavatel

Valnetis, a.s.

Datum dokončení projektu

2017

Idea projektu

Administrativně správní budova společnosti, která distribuuje a vyrábí betonové směsi a jejíž vedení je nakloněno alternativním technologiím, zdrojům energií i stavebním postupům. Syrové autentické místo s vůní práce a stále přítomným hlukem. Industriální charakter pozemku má silnou atmosféru díky nikdy nespící betonárce i čtyřicetimetrovému skladovacímu silu naproti. Experiment se souhlasem klientů. Náplň činnosti se promítá do neuspořádaného a neušlechtilého výrazu objektu, který je celý výhradně betonový odlitek.

The project is the administration building of a company that distributes and manufactures concrete mixes, and whose leadership is pushing towards on alternative technologies, energy sources and building practices. The location is remarkable thanks to the raw, authentic atmosphere created by never-stopping noisiness together with the air smell of hard- working labor. The industrial character of the land has own atmosphere also thanks to the never-sleeping concrete mixer and the 40-metre-tall agriculture silo opposite. The content of the building is reflected in the disorganized expression of the architectural object, which is cast entirely in-situ.

Popis projektu

Nejde o minimalistickou formu ve formě sendvičů či vícevrstvé sofistikované stěny, kdy by se stavba tvářila, že je monolitická, ve skutečnosti by byl však její "betonový" výraz vykoupen cenou), jde o plný robustní a pouhý betonový odlitek. Izolační betony byly před stavbou testovány a jejich skutečné tepelně izolační vlastnosti byly prověřeny před realizací. Betonový živočich, jehož forma vychází pouze z funkce provozů, vztahů k okolí, pohybu slunce i pohybu aut a lidí kolem. Není krásná, nejde o plán. Vzrostlé stromy byly zachovány, dům se jim vyhnul, stejně tak obří vjezdová brána do betonárky, to vše tvarovalo dům. Už jsem nechtěl kácet a nejprve si připravit staveniště tím, že se vše zlikviduje a srovná se zemí. Pohledový beton různých struktur je na podlaze, stropech, stěnách, objekt sám včetně střechy je vylitý z cca metrové stěny, bez dalších obkladů, úprav či dokončovacích prací. Je hrubý a divoký, nedokonalý a krásný. Výkvěty na fasádě nejsou snaha o estetično, ale chyba při lití stěny. Mnohé se nepovedlo. Nutné instalace jsou viditelné, vedené vně, okna jsou očima domu. Parkování je na střeše objektu (z důvodů šetření místa nutného pro provoz betonárky, skrze zasklené otvory na střeše bude možné zespodu vidět autům pod sukně, do podvozků a výfuků). Na střeše pak bude dobudována fotovoltaická elektrárna s nabíječkami pro elektromobily, které nyní parkují uvnitř objektu (vedení firmy je jejich dlouhodobými fanoušky, autor nikoliv). Dům sám skrývá prvky, které jsou dlouhodobě amatérsky vyvíjeny investorem (10metrová vyklápěcí vrata sloužící pak jako hluboké zastřešení před vjezdem, prototyp robota provádějící zdění na stavbě, jehož vývoj se stále v procesu, detaily zábradlí, pojezdných skel, topení objektu, atd.). Celkově šlo o živočišný, spíše neplánovaný vzájemný proces a komunikaci mezi mnou a investorem (často na dálku formou po telefonu), improvizaci, který nyní klienta i mne jako architekta utvrzuje, že je možné si věci dělat sám, postupně, s radostí z tvoření, do určité míry amatérsky, necertifikovaně, bez atestů či předpisů. Pak může být člověk stále zvídavým dítětem, hrajícím si chlapcem a tvůrcem vlastního prostředí. Jako autor jsem se skrz klienta mnohému pomocí jeho metody úsměv-pokus-omyl-úspěch naučil.

The building is not just minimalistic form-shape made of sandwiches or a multi-layer sophisticated wall, just for an effect to be looked and seen as monolithic. In reality, the concrete outlook and expression have been redeemed by unique construction process, because the shape is a full, robust and simple casting. Insulating concrete has been tested before construction and its real thermal insulation properties have been tested before execution. The concrete form takes inspiration from diagrammatic experimentation and a close relationship with the surrounding environment, as well as responding to the movement of the sun and the motion of the cars around it. Form is not made to look beauty, the outcome is not a design, blueprint or a plan. Grown trees have been preserved and lay encircled by the structure. The house avoid them, as well avoid the giant entry gate to the concrete plant - all these incomes shaped the outcome. It was not my intention first to cut down everything and prepare the construction site by destroying and getting all down to the ground just to make my work easier. Concrete textures of various structures create the floor, ceilings and walls – the key components of the building itself – and the roof is cast from thermally insulating concrete. The walls are an astonishing 1-m-thick and required no further finishing or cladding. It is rough and wild, imperfect and beautiful. The efflorescence on the facade is not an aesthetic purpose, but an error during wall casting. Overall, many failed. The installation of building elements is visible, carried on the concrete structure, with the windows forming the eyes of the house. Parking is located on the roof of the building to save the necessary space required for the concrete plant operation. Through the glazed holes on the roof can be seen from below under the car's skirts, chassis and exhausts. Alongside on the roof parking would be build a photovoltaic power plant which incorporates electric car chargers, which is now parked inside the building (company management is their long-time fans, not the author). The building contains elements that have been developed by the company itself, such as a 10-m tilt gate that serves as roofing, a brick-laying robot, railings, rails, etc.
Overall the project was about native, rather unplanned, mutual process and communication between me and the investor (often remotely by phone), about improvisation that now convince me (as an architect) and the client that it is possible to do things by self, gradually, with the natural joy of creating, to a certain extent amateurish, non-certified, without restrictions or regulations. Only then one can remain as an inquisitive child, playing a boy and creates his own environment. As an author, I learned a lot through the client's smile-trial-error-success method.

Technické informace

Náklady 18 milionů
Zastavěná plocha 530 m2
Obestavěný prostor 1 985 m3