Obora Obelisk - obnova lužní krajiny

Kategorie projektu - K

Doc. Ing. Přemysl Krejčiřík, Ph.D., Ing. Kamila Krejčiříková, Ph.D. / Ateliér Krejčiříkovi, s.r.o. architekt
Česká Republika

Místo realizace

Obora Obelisk, katastr Lednice, Podivín, Rakvice a Přítluky

Investor

Ing. František Fabičovic, Valtice

Dodavatel

Zahradnické úpravy, s.r.o. Třebíč
Cercis, s.r.o. , Brno

Datum dokončení projektu

Duben 2018

Idea projektu

Prvotním cílem soukromého zadavatele bylo vytvořit oboru pro jelení zvěř, ale tento cíl byl v průběhu prací překonán a vznikl koncept obnovy lužní krajiny jako celku, včetně obnovy původních přirozených procesů - jarních záplav, které byly nahrazeny řízeným povodňováním. Obora se nachází v severní části Lednicko-valtického areálu, zapsaného na Seznam světového přírodního a kulturního dědictví UNESCO. Území je chráněno i jako plošné chráněné území NATURA 2000 a Biosferické rezervace Dolní Morava. Proto byly na všechny práce kladeny vysoké nároky. Díky jasné vizi a erudovanosti majitele, který je vystudovaný lesní inženýr, vznikl široký tým zpracovatelů – krajinářský architekt, vodohospodářský inženýr, botanik, zoolog, myslivecký hospodář a specialista na chov jelení zvěře. Tento tým pracuje na obnově krajiny dodnes. Prvotní krajinářská studie založení obory byla dokončena v roce 2003 a postupně jsou realizovány jednotlivé dílčí projekty revitalizace krajiny. Ač se jedná o úpravy do krajiny, jsou všechny prvky komponované v návaznosti na pohledové dominanty či významné stavby Lednicko-valtického areálu.

Popis projektu

Území mezi soutokem řeky Dyje a potokem Trkmanka bylo poškozené v 70-tých letech 20. století vodohospodářskou regulací. Po vybudování nového koryta řeky Dyje bylo území odstavené od pravidelných jarních záplav. I když je celé území suchým poldrem, bylo v létě prakticky vysušené. Podle historických leteckých snímků a map stabilního katastru jsme v letech 2001-2003 navrhli první ideové řešení areálu obory. Podle pasportu tehdejšího stavu byla na většině plochy orná půda, která bez vody rychle degradovala a byla neúrodná. Připravili jsme nový návrh využití ploch území a pole nahradily loukami, rozšířili jsme plochy lesních porostů, skupin stromů i solitérních stromů a stromořadí. Nejdůležitějším krokem bylo obnovení vodního režimu v území. Běžný vodní režim v oboře je možné dnes regulovat. Vznikl tak sofistikovaný systém povodňování a zavodnění původních mrtvých ramen. Území je zároveň suchý poldr, který chrání město Břeclav před povodňovými vlnami. Z tohoto důvodu byl v území vypracován systém vyvýšených náspů, na kterých zvěř v případě záplavy může vylézt a přečkat záplavy. Což se již několikrát stalo. Inspirovali jsme se na soutoku Dyje a Moravy, kde jsou tyto pískové vyvýšeniny přirozené a říká se jim „suchý hrúd“. Mrtvá ramena řeky Dyje, které byly časem zazemněny a byly obnoveny prohloubením v původní rozloze známé z historických map i stop v území. Pole byly z části převedeny na louky postupně senováním, kdy se ze zachovaných luk převáželo seno i se semeny, aby byla vegetace co možná nejautentičtější. Do luk se vrátily i solitérní stromy a stromořadí členící bývalé pole na menší plochy. Lesní porosty na okrajích území vytváří nárazníkové pásmo pro jádrové území. Menší část orné půdy, která se nacházela ve vyšších polohách, byla zachována a pěstují se na ní běžné zemědělské plodiny. Obora je ze své podstaty oplocena a veřejnosti je přístupná pouze cesta k památce obelisku, podle kterého je obora pojmenována. Znepřístupnění většiny území vytvořilo klidovou plochu, kde je minimalizován pohyb člověka a živočichové zde mají přirozený klid pro vývoj. Do území se vrátili nejen drobní ptáci a savci, ale i velcí ptáci jako hnízdící orel mořský nebo jeřáb popelavý.
Nejdůležitější momentem tohoto projektu je restartování přirozených procesů v krajině, které se zastavily vybudováním nového koryta řeky Dyje, půda zde dokáže opět vázat vodu a je nasycena po většinu roku na 80-100%, na rozdíl od vyprahlé krajiny vně obory. Všechny výsadby byl komponovány tak, aby umocnily působení přirozených dominant v území – vypůjčené horizonty Pálavských vrchů, ale i staveb ze souboru staveb Lednicko – valtického areálu – Minaretu, Obelisku či kostel v Podivíně.

Závěr
Do vysušené krajiny, kdy i v normálním roce dorůstala kukuřice 70 cm, se vrátila voda v podobě obnovených mrtvých ramen řeky Dyje, jak jsme je znali z mapy stabilního katastru. Dnes toto území pumpuje i v období sucha do vzduchu tisíce litrů vody. Nikdy jsem si nemyslel, že v krajině bude chybět tolik vody a tento objekt bude vizionářský. Obora je naprosto učebnicovým příkladem obnovy vodního režimu v krajině. Stačí obnovit zazeměná mrtvá ramena a voda i příroda si cestu najde.

Technické informace

Rozloha řešeného území 500 ha
Výsadba 1500 ks solitérních stromů
Realizace výsadeb 2013-2014,2016
Realizace vodohospodářských úprav 2012-2018

Spoluautoři

Ing. Luděk Halaš - vodohospodářské úpravy
spolupráce:
Ing. Magdaléna Nečaská Činovská / Ateliér Krejčiříkovi, s.r.o.
Ing. Jana Drochytková / Ateliér Krejčiříkovi, s.r.o.