Kulturní dům není pouze strohá monumentální budova manifestující moc socialismu, jak je povětšinou v kontextu České republiky známo - může to být i místo, kam zajdete s rodinou na ples, na koncert místní rockové kapely či filharmonie z vedlejšího města, místo, kde vaše dcera může mít svatební hostinu, místo, kde se po večerech cvičí jóga, kde se mohou pořádat výstavy místních dětí ze ZUŠ nebo Vyškovského TICu, nebo kam jen skočíte s kamarádkou na kafe. Zkrátka multifunkční místo sloužící nejen jako zastřešený veřejný prostor, ale i jako duchovní symbol a hodnota komunity v analogii s výstavbou Národního divadla v Praze, která nebyla a není pouze divadelní budovou.

A cultural centre in Czech republic is not only a monument which manifests a power of socialism. It could also be a place, where you go to ball, exhibiton, concert, where you can buy a coffé, exercise yoga or have a celebration of your birthday. It is not only a roofed public space, it is way more than that - multifunctional place as a symbol of comunity, same way as a National Theatre in Prague is not only a building, but a symbol of Czechness with high spiritual value.

Zadáním bylo navrhnout objekt s dvěma propojitelnými sály se všemi náležitostmi kulturního domu. Urbanisticky projekt navazuje na linii okolní zástavby vycházející z historických map. K rušnému kruhovému objezdu, který se zpočátku zdál býti problematickým, se neotáčí zády a ani se nevyhraňuje svým objemem. Zatočená hmota vytváří intimní vnitroblok s obchůdky a službami, a na straně druhé předprostor komunikující s kruhovým objezdem podobným principem, jakým se zástavba v Paříži staví ke kruhovému objezdu s vítězným obloukem na náměstí Charles-de-Gaulle. Svou orientací tak nabízí místo pro budoucí úpravu kruhového objezdu z "nutného dopravního zla" na reprezentativní prostor u historického centra.
Celkem rozsáhlý program je členěn na menší "střepy", reagující tak na okolní měřítko. Tři menší části pokrývají program kulturního domu, čtvrtý solitérní střep je vyhraněn pro budoucí stavbu obsahující služby s parterem. Bude navržen jiným architektem pro zachování rytmizace a odlišnosti zástavby. Velký sál je možné spojit přes foyer s malým sálem. Do kulturáku lze vstoupit jak z intimního vnitrobloku, tak z otevřeného předprostoru. Objekt je díky své poloze dobře dostupný chůzí z blízkých sídlišť, ale také autem a MHD - hned vedle je zastávka veřejné dopravy a na opačné straně kruhového objezdu je již existující parkoviště, zaplněné převážně pouze během dne. Parkující auta se tak během větších večerních akcí vystřídají a není potřeba zbudovávat podzemní či jiné parkoviště.

Building reacts to historical surrounding in sense of placement and division of program mass. It doesnot turn its back toward street or noisy roundabout. Thanks to that, it creates two public spaces - one open, near roundabout and the other one more intimate in courtyard.

Nosným prvkem je železobetonová rámová konstrukce rozmístěna v pravidelném rytmu. Fasáda je samonosná, tvořena betonovými probarvenými prefabrikovanými dílci fungující na principu pero-drážka a svým tvarem reflektující vnitřní uspořádání nosné konstrukce. Střecha je řešená jako extenzivní zelená střecha pro retenci vody, s připevněnou římsou z betonového prefabrikátu vynesenou z časti jako konzola ze skeletu a podpíraná samonosnou fasádou.

Main bearing construction is designed as concrete frames. Facade is self-bearing, made of prefabricated concrete parts connected together on the principle of a tongue and groove. The purpose of green roof is mainly for collecting the water and its retention.